Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Historik, scenárista, režisér a producent britskej BBC sa dlhodobo venuje témam druhej svetovej vojny a okrem televíznych dokumentov je autorom viacerých kníh. S jednou z nich sme sa pred časom zaoberali aj na tomto webe. Laurence Rees okrem BBC pôsobi aj na akademickej pôjde ako čestný člen katedry medzinárodných dejín Londýnskej školy ekonomiky a politických vied. Tentoraz tu máme dve knihy z jeho pera, ktoré vyšli v Ikare s ročným odstupom a zaoberajú sa, rovnako ako rovnomenné dokumenty BCC, nacizmom a jeho hlavnou postavou Adolfom Hitlerom.
TEMNÁ CHARIZMA ADOLFA HITLERA, Cesta do pekla (Ikar, 2013)
Dnes panuje všeobecná spoločenská zhoda, že Adolf Hitler bol prototypom zla a okrem pár šialencov a holohlavých psychopatov s týmto tvrdením nikto nepolemizuje. Otázkou zostáva, ako je možné, že tento človek, ktorým doslova lomcovala nenávisť, ktorý nemal spoločenské správanie a návyky a ktorý nemal absolútne žiadnu schopnosť diskutovať, dokázal nadchnúť také množstvo ľudí a získať takú masovú podporu pre svoje šialené vízie.
V tejto súvislosti sa spomína údajná Hitlerova charizma, preto sa Laurence Rees rohodol preskúmať povahu Hitlerovej príťažlivosti. Autor analyzuje Hitlerove chovanie, prejavy, vzťahy, ako i vtedajšie spoločensko-politické reálie, a na ich základe formuluje vlastné závery, pričom sa venuje celému životu vodcu NSDAP a Tretej ríše od mladosti až po samovraždu.
Svoju prácu Laurence Rees konzultoval v viacerými renomovanými historikmi, no aj tak nakoniec zdôrazňuje, že toto jeho dielo nie je čisto historickou prácou, ale ide o jeho vlastné závery a názory. V každom prípade je „Cesta do pekla“ nadmieru zujímavým čítaním.
NACISTI, Varovanie dejín (Ikar, 2012)
V staršom diele sa Rees venuje vnútornemu fungovaniu nacistického hnutia a následne aj Tretej ríše. V tomto prípade sa obrátil na tých najoprávnenejších - porozprával sa bývalými členmi NSDAP a Hitlerovmi súputníkmi. Najprekvapujúcejším záverom z týchto rozhovorov bolo zistenie, že títo bývali nacisti sa nevyhovárali na obyčajné počúvanie rozkazov, ale mnohí z nich svoje vtedajšie konanie považovali za správne.
Väčšina nacistov považovala svoju podporu Hitlerovi ako rozumnú odpoveď na vtedajšiu hospodársku i politickú krízu, ako aj následok nespravodlivej Versaillskej mierovej zmluvy, a samozrejme v neskorších rokoch išlo aj o následok indoktrinácie mládeže v mládežníckych nacistických organizáciach a školstve. Jednoducho túžili po silnom mužovi, ktorý dokáže povzniesť Nemcov z vtedajšieho marazmu, a pritom netušili, že svoju dušu ako i krajinu dali do rúk diablovi.
Okrem fungovania NSDAP a pridružených organizácií, ako aj nacistického Nemecka sa autor venuje aj fungovaniu vzťahov s rôznymi spojencami a významnú časť tejto knihy zaberá aj stať o soviestko-nacistickom pakte, ktorý odhaľuje zvrátenosť oboch režimov.
Na rozdiel od prvej knižky ide v tomto prípade o čisto historickú prácu, za ktorú dostal Laurence Ress čestný doktorát Sheffeldskej univerzity s nasledujúcim komentárom: „Laurence Rees si zalúži vďaku odborníkov z celého sveta za obrovský a unikátny príspevok k pochopeniu dejín.“
Zásadní kapela mého dospívání a také kapela, kterou jsem 20 let ignoroval přišla s deskou odkazující k tomu nejlepšímu z její historie. Zároveň ovšem ani neevokuje pocit opakování se. "Disintegration" je jen jeden, ale tohle rozjímání mě prostě baví.
16 minut šťavnatého technického thrashingu a dva covery od kapely, která má řemeslo v paži. Je v tom ta patřičná lehkost, drive i finesa, které člověk od téhle žánrové generace automaticky čeká. Jako drobný příkrm v čase thrashového hladu obstojně zasytí!
Trochu rozpačitý počin po čtyřech letech od minulého alba "The Fallen Crimson". Nedotažené, možná zbytečně stručné album stojí na pouhých náznacích síly, kterou skupina v minulosti disponovala. Ale hezké momenty s typickým rukopisem se najdou, to zase jo.
Objev na první poslech srovnatelný s Nory MEER, Dánové ISBJÖRG uchvacují podobně hravým a progresí provoněným poprockem. Ty melodie, klavír a vzletné aranže včetně sebevědomých vokálů mě napoprvé prostě dostaly do kolen. Uvidíme, zda první dojem vydrží.
Rogga Johansson nepolevuje. PAGANIZER jsou jednou z jeho hlavních kapel a samozřejmě doručují švédskou deathmetalovou klasiku. Rychlejší kousky jsou standardem bez překvapení, osvěžení naopak přinášejí ty pomalejší. Nejlepší skladba je ta úplně poslední.
SENTIENT HORROR narukovali k mrtvým do služby a v novém zaměstnání se jim daří náramně. Lásku k (převážně) švédskému death metalu nezapřou, hlavně pak k prvotnímu chrastění v režii ENTOMBED. Živelná OSDM deska s lehkou thrashovou patinou. Šlape to skvěle.
Urzovci jsou zpět a vyráží do klubů, radujme se! To by asi tak stačilo. Snad jen drobná poznámka. Minulá deska byla a je až příliš dokonalá. Nová je dokonalá poněkud méně, je pouze vynikající. Kdo by to byl čekal?